Wellbeing zdravotníků, aneb Pane doktore, kdy jdete domů vy?

Webinář proběhne:

11.11.26

ve

20:00

h

Ordinace nám končí ve dvě, a přesto zavíráme notebook v deset večer? Rádi říkáme, že nemáme směny. Jenže práce se jen tiše stěhuje domů a sestra u telefonu ji nese s námi. Wellbeing přitom není o józe ani o radě, ať se víc vyspíme. Jak jsme na tom doopravdy my, lékaři a sestry v ordinacích, a co se dá změnit už v pondělí ráno? V dalším webináři Academmy Vás tím provede MUDr. Ondřej Sobotka, praktický lékař, který sám každý den hledá cestu, jak odejít z ordinace včas.

Co můžete na webináři vidět

Co jste mohli na webináři vidět

Pane doktore, kdy jdete domů vy?

„Pane doktore, kdy půjdete domů?“ zeptala se mě jednou sestřička, když sama odcházela. Ta otázka mi dlouho zněla v hlavě. Odpověď totiž často zní: formálně už jsem doma, ale hlavou jsem pořád v ordinaci.

Co vlastně je wellbeing

Wellbeing je víc než absence vyhoření. Dá se být nevyhořelý a přesto cítit, že to není ono. Psychologové ho popisují jako rovnováhu mezi nároky a zdroji a ptají se na dvě věci: Cítím se dobře? A má to, co dělám, smysl?

Kde se ztrácí čas

Největším stresorem zdravotníků většinou není pacient, ale administrativa. Podle zahraničních měření tráví lékař s pacientem méně než třetinu dne, zatímco skoro polovinu u počítače. Česká data z posledních let se přitom podle přednášejícího skoro nezměnila. Anglicky mluvící země mají pro důsledek dokonce označení „pyžamový čas“: dokumentace dopisovaná večer doma. Lékaři, kteří ji dělají pravidelně, mají téměř třikrát vyšší riziko vyhoření.

Sestry to mají podobné. Neustálé vyrušování, zvonící telefon a chybovost při práci s léky, která při přerušování stoupá o desítky procent. K tomu tři ze čtyř českých sester necítí, že je jejich práce oceňovaná.

Paradox svobody

Překvapivě na tom nejsou lépe majitelé ordinací. Svobodu mají, jenže hranici pracovní doby si nastavují sami, a tak podle českých dat vykazují vyšší emoční vyčerpání než zaměstnanci. Nejvíc vyčerpání se navíc objevuje v polovině kariéry, ne na jejím začátku. Tvrzení, že mladí nic nevydrží, tedy neplatí.

Co opravdu pomáhá

Nejzajímavější zjištění: změna pracovních podmínek působí až 2,5krát silněji než individuální techniky. Konkrétní tipy:

  • Blok na administrativu a telefonní okno v ordinační době místo neustálého přerušování.
  • Sdílená agenda: sestra dělá odbornou práci, lékař ji potvrdí.
  • Předvyplněné formuláře od pacientů, aby lékař věděl, proč volá.
  • Vědomě řízený počet pacientů, protože velká kartotéka není osud.
  • Společný oběd týmu, který je zároveň neformální poradou.
  • AI zapisovatel, po 30 dnech se pocit přetížení snížil o 12–15 %.
  • Pozitivní zpětná vazba: ordinace, která po preventivní prohlídce poprosila pacienty o hodnocení na Googlu, začala dostávat pětihvězdičkové recenze a tým novou chuť do práce.

Na úrovni jednotlivce fungují mikropauzy, pět minut dechových cvičení denně, pohyb, koníčky a večerní zápis tří dobrých věcí dne. Naopak mindfulness aplikace a kurzy odolnosti vycházely ve studiích slabě. Firma, která učí zaměstnance snášet přetížení místo toho, aby ho snížila, problém neřeší.

Nejlepší prevence je doma

Studie uvádí, že spokojenost ve vztahu v padesáti předpovídá zdraví v osmdesáti lépe než hladina cholesterolu. Kdo obětuje partnera práci, podřezává větev, na které sedí.

Otázka na zítřek

Péče o sebe není sobectví. Vyhořelý zdravotník nemůže předávat uzdravení. Zkuste si proto zítra ráno položit jednu otázku: Co jedno ve své ordinaci udělám jinak? A pokud vás únava přerůstá, obraťte se na kolegu, mentora, balintovskou skupinu, praktického lékaře nebo odbornou psychologickou pomoc.

‍

Registrace na webinář

Mám zájem o videozáznám z webináře

Zpráva byla úspěšně odeslána. Ozveme se vám co nejdříve. Děkujeme
Je nám líto, ale něco se pokazilo.
Zkontrolujte si prosím vyplněné údaje a zkuste formulář odeslat znovu.

Webinářem vás provede:

MUDr. Ondřej Sobotka

MUDr. Ondřej Sobotka

Zakladatel a vedoucí lékař Emmy

„Při své práci praktického lékaře jsem se vždy snažil maximálně využít moderní technologie a hledat efektivní způsob vedení praxe. Narážel jsem při tom na nedostatečnost a neflexibilitu stávajících medicínských softwarů a nevhodnost otevřených řešení. Emmy je pro mě realizací, jak tuto mezeru vyplnit. Dnešní svět prochází velkými společenskými a technologickými změnami. Velké organizace mají dostatek prostředků na jejich implementaci. Přál bych si a snažím se o to, aby se šikovná novátorská řešení dostala i do malých ordinací.“